Karkoc o sobě údajně lhal americkým imigračním úřadům, aby se mohl v USA krátce po konci 2. světové války v USA usadit. Rodák z ukrajinského Lucku americkým úřadům v roce 1949 prý řekl, že během 2. světové války nevykonával vojenskou službu, čímž zatajil, že byl důstojníkem a zakládajícím členem Ukrajinské sebeobranné legie a později i důstojníkem Haličské divize SS. Ta byla na tajné americké černé listině organizací, jejíž členové nesměli vstupovat na území USA.

Němečtí žalobci v rámci předběžného vyšetřování zjišťují, zda proti Karkocovi existuje dostatek důkazů ke vznesení obvinění a podání žádosti o jeho vydání.

Útvar, kterému Karkoc velel, údajně vypaloval vesnice plné žen a dětí v Polsku. Ze záznamů, které má AP k dispozici, sice nevyplývá, že by se Karkoc na válečných zločinech přímo podílel, ale výpovědi svědků dosvědčují, že jednotka, jíž velel, masakrovala civilisty. Ze složek SS podle AP vyplývá, že Karkoc a jeho muži v roce 1944 byli také u Varšavského povstání, které se nacisté snažili brutálně potlačit.

Lovec nacistů Efraim Zuroff z jeruzalémského Střediska Simona Wiesenthala nedávno řekl, že důkazy, které nyní mají úřady proti Karkocovi, jsou dostatečné k tomu, aby byl vydán ke stíhání za válečné zločiny do Německa nebo do Polska.

V Německu lze z válečných zločinů obvinit odpovědné velitele i v případě, že není prokázána jejich přímá účast na zvěrstvech. Podobně tomu bylo v precedentním případě dozorce ze Sobiboru Johna Demjanjuka, jenž vodil Židy do plynových komor a v roce 2011 byl nepravomocně odsouzen k pěti letům vězení za to, že ve zhruba 28.000 případech napomáhal k vraždě.

Demjanjuk loni 17. března zemřel ve věku 91 let v pečovatelském ústavu nedaleko bavorského Rosenheimu. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu totiž směl pobývat na svobodě až do vynesení rozsudku v odvolacím řízení, kterého se však už nedočkal.