Berlín – Zatímco se Slováci snaží vysvětlit si, proč se do vedení Banskobystrického kraje dostal po volbách člověk označovaný za neonacistu, u sousedů v Německu se snaží odhalit poslední žijící nacistické zločince.

Centrum Simona Wiesenthala zesiluje kampaň nazvanou Operace Poslední šance s podtitulem "Pozdě, ale ne příliš pozdě".
Nejvíce jich žije v Německu

Především pomocí plakátů, kterých se má nově v německých městech objevit dalších 2500, se snaží vypátrat zločince z období druhé světové války.

Ředitel střediska Efraim Zuroff si pochvaluje, že od července, kdy kampaň spustili, dostali už 285 tipů od obyvatel na 111 podezřelých z 19 zemí. Nejvíce jich má žít v Německu, a to 81. Následují Spojené státy s osmi a Kanada se třemi podezřelými.

"Ohlas předčil naše očekávání," řekl Zuroff agentuře DPA. Ačkoliv zatím nebyl nikdo formálně obviněn, proti čtyřem podezřelým už podle něho probíhá vyšetřování. Jde prý mimo jiné o muže z Berlína, který je podezřelý, že sloužil jako dozorce v koncentračním táboře Dachau, a údajnou bývalou dozorkyni z Osvětimi. Je mezi nimi prý také muž, který se podílel na vyhlazení francouzské vesnice Oradour-sur-Glane 10. června 1944.

Odměna

Za každý tip, který povede k odhalení a usvědčení válečného zločince, nabízí centrum v přepočtu přes 680 tisíc korun. Podle Zuroffových odhadů by v Německu stále mohlo žít okolo dvou procent bývalých dozorců z nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů, což je přibližně 120 lidí.

Pokud by byli souzeni, mohli by být minimálně symbolicky potrestáni. Podobně jako se to stalo v roce 2011 při procesu s bývalým sobiborským dozorcem Johnem Demjanjukem, který dostal u zemského soudu pětiletý trest za napomáhání k vraždě tisíců Židů. Odvolacího soudu se už Demjanjuk nedožil.

Přítomnost v táborech

Podle německého verdiktu, který může sloužit jako důležitý precedent, stačila jako důkaz viny přítomnost obžalovaného na místě, jako byly vyhlazovací tábory, v roli dozorce. Oproti dřívějšku tak nebylo nutné prokazovat konkrétní zločiny.

"Tím, že se nemusejí dokazovat konkrétní vraždy, se trochu usnadňuje soudní řízení, ale přesto není jednoduché ty dokumenty shromáždit. S přihlédnutím k vysokému věku konkrétních osob se spíše domnívám, že soudy, pokud by k některým mělo dojít, spíš neproběhnou, ale přesto to má symbolický význam," řekl regionálnímu Deníku před časem o německých snahách historik Pavel Zeman z Ústavu pro studium totalitních režimů.

denik.cz